Darwinovy pěnkavy

I když se při své návštěvě Galapág Darwin o tyto ptáky zajímal, potvrdilo se, že tou skutečnou vědeckou inspirací pro něj byli galapážští drozdci rodu Nesomimus.

Přesto jsou Darwinovy pěnkavy velice zajímavými objekty jak pro běžné návštěvníky

Pěnkavka prostřední v Puerto Ayora na Santa Cruz

Název Darwinovy pěnkavy vlastně vůbec není vědecký pojem, který by byl součástí ptačí systematiky. Je to jakési téměř „regionální sdružení“ tří rodů z čeledi strnadovitých žijících na Galapágách.

Geospiza (v angličtině: Groung Finches - pozemní pěnkavky)
Camarhynchus (v angličtině: Tree Finches - stromové pěnkavky)
Certhidea (specifický rod zahrnující pěnkavku lesňáčkovou)

K těmto rodům se často řadí i čtvrtý rod Pinarolaxias, který zahrnuje jeden druh pěnkavky žijící na Kokosovém ostrově.

Pěnkavka kaktusová má znatelně protáhlejší zobák

Během naší návštěvy Galapág jsme se setkali pouze s pěnkavkami rodu Geospiza. Příslušníci tohoto rodu si shání potravu převážně na zemi. Mají typický trojúhelníkový zobák, který při pohledu z boku vypadá daleko mohutněji, než když jej pozorujeme zepředu. Jednotlivé druhy:

pěnkavka kuželozobá (Geospiza conirostris)
pěnkavka ostrozobá (Geospiza difficilis)
pěnkavka prostřední (Geospiza fortis)
pěnkavka malá (Geospiza fuliginosa)
pěnkavka velkozobá (Geospiza magnirostris)
pěnkavka kaktusová (Geospiza scandens)

se liší v zásadě jen velikostí těla i zobáku. Rozdíly jsou malé a přesná identifikace jen na základě fotografie je obtížná.

Sameček pěnkavky malé

Zbarvení zemních pěnkavek se během života mění, u samečků 5 x. a u samiček 2 x. První opeření je světle béžové, posledním přepeřením samečci dostávají černou barvu.

V období rozmnožování staví samečci několik hnízd. Až stavby dokončí, začnou v nejvyšším bodě svého teritoria poletovat a volat samičku. Jakmile ji “uloví”, začnou společně provádět inspekci hnízd a teprve potom se samička rozhoduje, zda sameček je dost dobrý jako otec jejich mláďat. V tomto období se pěnkavkám nemění opeření jako řadě jiných ptačích druhů, ale mění se jim barva zobáku. Z původně oranžové přechází do tmavě hnědé až černé. Hnízdo je téměř symetrická koule s vchodem na boku.

Samička pěnkavky malé v centrální vysočině na Santa Cruz

Zemní pěnkavky se specializují na semínka roztroušená po zemi, která drtí svým silným zobákem. Ze semínek získávají pěnkavky i vodu.

Snad nejkurióznější z pěnkavek je poddruh pěnkavky ostrozobé - Geospiza difficilis septentrionalis (překlad jejího anglického jména je pěnkavka upíří). Tato pěnkavka s velice ostrým zobákem žije na nejsevernějších ostrovech Darwin, Wolf, Pinta a Marchena. Svůj ostrý zobák využívá k napadání jiných ptáků (nejčastěji terejů), kterým způsobuje krvácející zranění. Pěnkavka si pak pochutnává na krvi z ran svých obětí. Krev je pro ni zřejmě zdrojem proteinu. Kupodivu se ptáci jejím útokům příliš nebrání. Vědci spekulují, že původně vybírala pěnkavka terejům z peří cizopasníky a ti její návštěvy vítali. Později pěnkavky zjistily, že terejové mohou poskytovat i jiné zdroje potravy. Nicméně ptačí krví si pěnkavka ostrozobá pouze zpestřuje jídelníček. Základem její stravy jsou, podobně jako u jejích ostatních příbuzných, především semena a hmyz. Občas si pochutná i na nektaru opuncií.

Pěnkavka kuželozobá na Genovese

Při hledání informací o pěnkavkách jsem narazil na velice zajímavý článek:

Biodiverziata a udržitelný rozvoj od autorů : M.Švecové, J.Smrže, J.Perta,
který vydal Klub ekologické výchovy, o.s., Praha 2007

Autoři mimo jiné ve své studii popisují právě specifické chování pěnkavky ostrozobé a pěnkavky bledé. Nejúžasnější informací, kterou jsem z toho článku dokázal vyčíst je skutečnost, že proces evoluce vůbec nemusí být otázkou tisíciletí či století, ale že přeměna druhu může proběhnout během několika desetiletí.
Podrobnosti najdete na: magistrat.praha-mesto.cz/files/=54354/?Biodiverzita+def.+5.11.pdf

Ekvador 10/2009