I na tento obrázek mám pěknou vzpomínku. Seriem obecně bylo v národním parku dost. Vždycky si tak důstojně vykračovali kolem cesty. Koukali na nás, ale jak jsem začal stahovat zarezlé nebo jinak zatuhlé okénko, seriema se otočila a důstojně… více
I na tento obrázek mám pěknou vzpomínku. Seriem obecně bylo v národním parku dost. Vždycky si tak důstojně vykračovali kolem cesty. Koukali na nás, ale jak jsem začal stahovat zarezlé nebo jinak zatuhlé okénko, seriema se otočila a důstojně odkráčela z dohledu. A to mi dělali seriemy pravidelně, jako by byli mezi sebou domluveny. Už jsem z nich byl dost nerudný. Mariana, když viděla moje očividné zklamání, slíbila nás zavést na jednu fazendu, kde prý se seriemy procházejí skoro jako slepice. Na fazendu jsme skutečně zajeli, ale hejna seriem tu nebyla. Až když jsme už pomalu zdvíhali kotvy, objevil se před naším autem jeden kousek. Skoro jsem vyskočil z auta a práskl s sebou na zem, aby fotky měly ten správný průzor. A zatímco seriema klidně vyzobávala cosi z trávy, já se plížil za ní a snažil se fotit. Zděšená průvodkyně i osazenstvo fazendy se na mě dívalo poněkud zděšeně. Mariana mi potom objasnila důvod zděšení. Když pominu výkaly domácího zvířectva, které se mi mohly připlést do cesty, podcenil jsem nebezpečí ataku nepříjemného hmyzu a zvláště hadů, kteří zde objektivně byli. Tento postoj seriemy to potvrdil. Tito ptáci totiž podobně jako hadilov písař loví hady a při útoku volí právě tuto pozici.