Kostel Santo Domingo postavili Španělé na troskách slavného inckého chrámu Coricancha (Templo del Sol neboli Chrám Slunce). Coricancha (Q'orikancha v kečuánštině) znamená „zlatý dvůr“, jeho stěny byly kdysi obloženy pláty masivního zlata.… více
Kostel Santo Domingo postavili Španělé na troskách slavného inckého chrámu Coricancha (Templo del Sol neboli Chrám Slunce). Coricancha (Q'orikancha v kečuánštině) znamená „zlatý dvůr“, jeho stěny byly kdysi obloženy pláty masivního zlata. Interiér zdobily sochy a zlaté ozdoby. Velký zlatý kotouč odrážel paprsky slunce a vrhal na chrám jasné světlo. Španělé zlaté desky ze stěn chrámu sundali a většina zlata byla roztavena. Vše, co dnes zbylo z kdysi slavné Coricancha, je jemné incké kamenické dílo, které tvoří základ kostela Santo Domingo.
Zevnitř i zvenku můžete vidět impozantní šest metrů vysokou zakřivenou zeď na jednom konci kostela. Na rozdíl od většiny španělské architektury incká zeď vydržela velká zemětřesení, která otřásla Cuscem v letech 1650, 1950 a 1986.
Fotografie je pořízena na nádvoří. Po stranách nádvoří jsou částečně restaurovány malé pokoje Inků, jejichž hladké šedé kameny a ostré úhly jsou v ostrém kontrastu se zaoblenými oblouky kamenů, ze kterých byla provedena nadstavba katolického kostela. Objektivně je nutno poznamenat, že Inkové prováděli podobnou kulturní politiku na územích, které dobyli.