Co jste možná o lvech nevěděli II.

Víte co je to KIN selekce?

Lvi neomezují dobu páření na určité období v roce. Ve stabilní lví smečce je však intenzita páření do určité míry načasována tak, aby se nejvíce mláďat rodilo v „období hojnosti“, tj. v období, které v dané oblasti zajišťuji maximum potenciální kořisti. Námluvy jsou iniciovány jak ze strany samce tak i samice. Pár zůstává při sobě po celou dobu páření.

Lvice umějí svádět dokonale Samec neustále následuje samici. Samice vyzývá samce ke kopulaci typickým prohnutím hřbetu. Ostatní samce z koalice pářící samec toleruje ve své blízkosti, občas dochází i k páření s koaličním samcem a tím se i zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti samce z koalice při kopulaci. Zkrátka lvi si při této činnosti pomáhají. Tento jev se nazývá kin selekce - prosazení se tím, že pomáhám příbuzným.

Přítomnost aut lvům při kopulaci problémy nedělá Pár kopuluje každých 15 min, přičemž vlastní kopulace trvá zhruba minutu. Celkově se lvi páří několik hodin a to i během noci. Mezi kopulacemi většinou leží vedle sebe a odpočívají nebo se spolu procházejí. Během kopulace samice hlasitě vrčí. Ke konci kopulace se stává, že samec lehce kousne samici do krku. Oplozením však končí pouze asi třetina páření.

Na závěr kopulace se lvice po partnerovi nehezky ožene, aby ho po chvilce oddechu zase začala svádět

A zase pár čísel. Estrální cyklus u lvů trvá 4 až 16 dní, meziestrální cyklus pak může být velice proměnlivý a může trvat několik dní ale také déle než rok, v průměru se uvádí 16 dní. Doba březosti se pohybuje od 100 do 114 dní. V jednom vrhu se rodí převážně 1 - 4 mláďata, výjimečně až šest. Průměrná doba mezi vrhy je 20 měsíců, pokud se mláďata dožijí dospělosti. Pokud ne, může se tato doba zkrátit až na 4 - 6 měsíců. Před porodem samice opouští smečku a zůstává sama s mláďaty asi 4 - 8 týdnů. Po návratu do smečky se běžně stává, že kojící samice kojí i mláďata jiných samic. Mláďata jsou kojena 6 - 7 měsíců, dalších cca 7 měsíců tvoří kojení jen doplněk stravy.

Mladí lvíčci jsou roztomilí jako všechna koťata

U matky zůstávají mláďata 21 - 30 měsíců. Mláďata, která při narození váží asi 1,5 kg, rostou nejrychleji v prvních třech letech. Úmrtnost mláďat je vysoká 40 - 50% a je velmi závislá na dostatku stravy a na stabilitě nadvlády nad smečkou. Mladí lvi se učí lovit ve smečce, kterou opouštějí ve stáří 24 - 42 měsíců.

Lvice dokáže mláďata bránit často i za cenu vlastního života  

Samci dospívají zhruba ve 26 měsících, ale množit se začínají nejdříve v pěti letech a to jen v období, kdy jsou součástí vedoucí samčí koalice. Samice mohou poprvé zabřeznout ve věku cca 43 měsíců, jejich plodné období trvá až do věku 15 let.                                                

Co jsou stromoví lvi?

Stromoví lvi rozhodně nejsou žádný specifický poddruh lva, ale jen ustálené pojmenování lvů, kterým přírodní podmínky (rozeklané stromy se silnými téměř vodorovnými větvemi) umožnili odpočívat v korunách stromů. A co je k tomu vede? Zoologové uvádí, že je to jednak útěk před dotěrným hmyzem, příjemnější (o něco chladnější) klima a větší bezpečí nebo spíš klid před stády velkých býložravců (buvolů, slonů). Nepředpokládá se, že by stromy lvům sloužily jako pozorovatelny pro vyhledávání kořisti. Stromové lvy jsme viděli v NP Nakuru v Keni a potom zde v Serengeti. Vyhlášené jsou i další lokality jako NP Lake Manyara  nebo západní sektor NP Queen Elizabeth v Ugandě.

Lvice v Serengeti

Jinak lvi samozřejmě žijí převážně na zemi. Teritorium lví smečky velice závisí na množství kořisti v dané oblasti. Bylo zjištěno, že například v NP Etosha, kde je kořisti pomálu, má lovecký revír lví smečky rozlohu kolem 2000 km2. V oblastech s dostatkem potravy (jako např. Serengeti) lví smečka vystačí s cca 220 km2 nebo dokonce 25 km2.     

V NP Nakuru jsme na stromě viděli i lvíčata

Co a jak lvi loví?

Hlavní složkou potravy jsou středně velcí a velcí kopytníci (buvoli, pakoně, zebry, vodušky, impaly i žirafy). Nicméně potravinové spektrum lvů je daleko širší, od mladých nosorožců, hrochů a slonů až po drobné plazy, ryby nebo dokonce hmyz.
Složení kořisti i lovecké techniky lvů se mohou částečně lišit oblast od oblasti. Velice specifický je například lov lachtanů na pobřeží Namibie.

Lev kořist nikdy netáhne daleko Odlišná bývá i lovecká úspěšnost. Zatímco při lovech ve smečkách v oblasti Serengeti dosahuje úspěšnost lovu kolem 30 %, při individuálním lovu v ostatních oblastech je úspěšnost jen 15 - 19%.

Když si lev pochutnává na vnitřnostech, mizí jeho hlava v útrobách kořisti

Lvi při pronásledování zvěře neberou do úvahy směr větru a snaží se kořisti nadeběhnout. Mohou dosáhnout rychlosti 45 - 60 km/hod, ale jen asi na 100 až 200 m. Útok je převážně veden na zadek nebo plece zvířete. Lev při útoku většinou díky své váze kořist povalí na zem. Někdy si kořist už při samotném pádu zláme vaz. Jakmile je kořist na zemi, lev ji stiskne zuby hrdlo nebo tlamu a oběť zardousí. Lvi většinou žerou kořist na místě, kde byla zabita, mohou ji však odtáhnout i do blízkého úkrytu.
Lvi zásadně nepoužívají ubrousky

Lvi nejprve otevřou břicho a vytáhnou z něj žaludek a střeva. Zbývající vnitřnosti sní.

Kůže kořisti slouží k snadnějšímu odtažení kořisti, současně je ale tuhou překážkou v cestě za masem

Lvi, především samci, často dávají přednost "hledání potravy" před lovem. Hledáním potravy se myslí především ukradnutí kořisti jiným predátorům. Jako vodítko jim slouží kroužící supi. V Serengeti tak lví samci získávají až 55 % potravy. V pouštích a v místech s malou hustotou kopytníků se však toto procento snižuje až na 5%.

Lvi nepohrdnou ani malou kořistí Naopak lvice přicházejí asi o 20% potravy díky smečkám hyen skvrnitých a o dalších 17% díky samotářským lvím samcům. Přítomnost samce ve smečce pak tyto ztráty výrazně snižuje. V případě nedostatku divoké zvěře napadají lvi stáda domácího skotu a někdy i lidi.

Lvice většinou nechají odrostlejší mláďata v klidu nažrat  

Napadají lvi člověka a jsou opravdu ještě dnes lidožraví lvi?

Od nepaměti se člověk střetával se lvy. Nejprve coby jeho kořisti, později jako konkurent při získávání potravy. Se zdokonalením zbraní a způsobu lovu se role obrátily a člověku se podařilo lvy z většiny jeho bývalých teritorií vyhladit. 

Nicméně i v dnešních dobách se stávají případy, kdy lev člověka napadne a tento atak často končí i smrtí člověka. Útoků lva na člověka ve volné přírodě je však podstatně méně než útoků výše již zmiňovaného tygra. Důvod je relativně jednoduchý. Lidská populace v místech výskytu lvů doposud neexpanduje tak hekticky, jako je tomu v Asii. I díky velkým přírodním rezervacím mají lvi dostatečný přísun přirozené potravy, kterou tvoří především střední a velcí kopytníci.

Od tohoto hravého lva byste napadení určitě nečekali. Ale pozor, zdání může klamat

Lvi napadají člověka převážně v případech, kdy člověk zapomene na svoji historickou podřízenost a přecení míru "ochočení" zvířete. K řadě napadení došlo v cirkusových arénách, při krmení lvů v ZOO nebo ve speciálních lvích parcích, kde se za poplatek můžete vyfotit se lvy. Samozřejmě ve stech možná tisících případech se nic nestane, potenciální nebezpečí však je trvalé a vzhledem k velikosti lvů může mít tragické následky.

Lvy, kteří však takto zaútočili na lidi, nemůžeme považovat za lidožravé. V některých případech to pro lvy mohla být jenom hra nebo dokonce projev náklonnosti.

Jiná situace nastává ve volné přírodě. I zde bych diferencoval případy, kdy útok lva je nutno považovat za obranný a kdy jde skutečně o cílevědomé vyhledávání a útoky na člověka jako kořist.

Do první kategorie patří určitě napadení lovce, který se snaží lva ulovit, popř. vstup člověka do loveckého teritoria lví smečky, i když s mírumilovným úmyslem lva jen nafotit. V prvním případě jde samozřejmě o fatální chybu lovce, v druhém pak o fatální blbost fotografa. Viděl jsem video, dost strašné video někdy ze 70-tých let, kdy kameraman vylezl z auta a přibližoval se ke lvici. Natáčení skončilo tragicky, ale čí vinou?

Naopak tento výraz nevěstí nic dobrého. Je to ale jen výraz samce sledujícího hárající lvici Skuteční lidožraví lvi však samozřejmě existují i v dnešní době. Statistiky uvádějí, že jen v Tanzanii lidožraví lvi zabíjí ročně kolem 100 lidí, přestože se počet v posledních desetiletích hodně snížil. Drtivá většina těchto lidožravých lvů jsou poranění, nemocní nebo prostě staří a zesláblí jedinci, kteří už běžnou kořist nemohou ulovit.
Člověk je v takových případech relativně snadná alternativa. Bez techniky nemůže ani utéct, ani se bránit. Samozřejmě, že jsou i výjimky, kterým prostě zachutnalo lidské maso.

Zatímco u lvice dochází k aktivnímu napadení člověka většinou nahodile a následně se vrací k standardní stravě, u lvích samců dochází častěji k recidivě. Nejhorším případem je, když se zabíjení lidí začne věnovat celá smečka lvů.

Většina těchto lvů je bezejmenných. S počtem obětí každého lidožravého lva však roste jeho věhlas a lidé ho pojmenují.

Určitě nejznámějšími lidožravými lvy (především díky filmovému ztvárnění) jsou Duch a Temnota, kteří na území dnešního národního parku Tsavo zabili a sežrali v roce 1898 135 lidí. V Zambii okolí Kasawa zabil jeden lev 43 lidí. Byl pojmenován - Lstivý. Jeden tanzanský zabiják dostal jméno Paper Lion, protože se zdálo, že unášel oběti náhodně jako kus papíru poletující ve větru.
Lev zvaný Usama zabil v Tanzanii mezi lety 2002 až 2004 více než 50 lidí. Tento lev byl na rozdíl většiny lidožravých lvů v zásadě zdravý a dost silný, aby se mohl živit běžnou potravou. Vědci, kteří se případem zabývali, si myslí, že k zabíjení lidí se dostal již v útlém věku tím, že jeho zesláblá matka začala zabíjet lidi.

Mohli bychom zde připomenout další pojmenované lvy, ale nechci zde dělat dlouhé výčty. 

A jak se chováme ke lvům my?

Odpověď bude určitě záležet na úhlu pohledu. Jinak bude odpovídat člověk, kterému lev chodí za chalupou (a byť jen potenciálně) ohrožuje jeho dobytek nebo dokonce jeho blízké. Jinak to samozřejmě vidí turista, který si pronajme jednou možná dvakrát v životě džíp a jede si vyfotit tato úžasná zvířata a úplně jinak to může vidět ekolog – přírodovědec.

Objektivní skutečnost je ta, že:

- za posledních třicet let podle zdrojů NG z původních stavů ubylo cca 75%. Z území mimo současné rezervace lev téměř vymizel.

- člověk zřídil na ochranu lvů řadu rezervací, ale také oplocených loveckých honiteb, kde se odchovávají lvi jako bažanti v bažantnicích. Jakmile dospějí a samcům naroste hříva, stanou se terčem trofejechtivých lovců.

V současné době se odhadují stavy lvů v Africe na 16 500 až 30 000. Nejvíc, více než polovina, jich dnes žije v Tanzanii a Keni. Zbývající populace žije na téměř izolovaných územích např. v Namibii v NP Etosha cca 300 jedinců, v Zimbabwe v NP Hwenge cca 500 jedinců a v Indii v NP Gir Forrest cca 1900 jedinců.

Většinu informací jsem čerpal z knihy:  Don E.Wilson and Russel A. Mittermeier: Handbook: The Mammals of the world, Valume 1 - Carnivores, Lynx Editions - 2009.

Spoustu zajímavostí najdete i na českých webových stránkách: http://www.panthera-leo.org

 

Další fotografie najdete ve fotogalerii Lvi v Serengeti (Tanzánie)