Flores - Autem, motorkou a pěšky na Wae Rebo

Návštěva vesnice Wae Rebo na ostrově Flores se dost lišila od návštěv jiných tzv. tradičních vesnic (Bena nebo Wologai) na tomto ostrově. Předně návštěvě předcházel nedlouhý, přesto díky značnému stoupání a vedru pro nás, kteří máme mládí už pár roků za sebou, dost náročný trek. Zkrátka jsme si museli návštěvu zasloužit. Druhý rozdíl spočíval v autentičnosti, reálnosti vesnice. Život v této vesnici byl sice poměrně úzce vázán na návštěvy turistů, přesto bylo zřejmé, že zde existuje ještě paralelní, reálný život spojený především s pěstováním a zpracováním kávy.

I když nám výbuch sopky na ostrově Flores a s ním spojené uzavření letiště v Maumere dost zamíchal s itinerářem, časově jsme návštěvu Wae Rebo zvládli. Ráno jsme vyráželi v 6 hodin z Rutengu, o půl desáté jsme přijeli k Wae Rebo lodge ve vesnici Dintor, kde jsme původně měli nocovat. Odtud jsme ještě autem dojeli do vesnice Denge, kde jsme přesedli na motorku s řidičem, který nás vyvezl dalších asi 2,5 km k místu, kde začíná vlastní trek do vesnice Wae Rebo. V 10 hodin jsme už vyrazili po vlastních. Cestou jsme překvapivě narazili na u cesty sedícího ledňáčka. Před dvanáctou hodinou se objevily první kávovníkové keře. Do vesnice jsme přišli ve 12 hodin, cesta nahoru nám tedy zabrala 2 hodiny. Poté, co jsme absolvovali uvítací ceremoniál u náčelníka, je pro nás vesnice otevřena.

Wae Rebo
Mapka cesty z vesnice DIntor do Wae Rebo
Waerebo Lodge
Rýžová políčka v Dintoru
Alena a její řidič
Ledňáček běloprsý (Caridonax fulgidus)
Lejskovec (Terpsiphone floris floris)
Výhledy do zeleně
Rozkvetlý kávovník
Ohlašujem příchod do vesnice
Mbaru Niang
Ošatky s kávou
Usměvavý náčelník s cigárkem
Obytná část domu ve Wae Rebo
Kuchyňská zákoutí
Holčička ve Wae Rebo
Pracující žena
Péče o kávu
Výhled na vesnici
Oběd pro turisty
A ještě jednou náčelník
Mladá Indonésie
Západ slunce z Wae Rebo lodge