Večer ještě využíváme předplaceného safari v otevřeném džípu a značně otráveně popojíždíme sem a tam, aniž by bylo něco zajímavého vidět o focení ani nemluvím. Pak se najednou auto rozjelo šílenou rychlostí a my se tichou poštou z předních sedadel… více
Večer ještě využíváme předplaceného safari v otevřeném džípu a značně otráveně popojíždíme sem a tam, aniž by bylo něco zajímavého vidět o focení ani nemluvím. Pak se najednou auto rozjelo šílenou rychlostí a my se tichou poštou z předních sedadel dozvěděli, že levhart si přišel na strom pro svého psa. Poskakující džíp s námi házel nahoru a dolů. Objal jsem svého mazlíčka foťáčka, abych ho bránil vlastním tělem před úderem do některé z kovových hran řítícího se auta. Asi po deseti minutách jsme zastavili téměř na stejném místě, kde jsme před polednem marně čekali. Na stromě ve svitu baterek se levhart se psem v zubech pomalu šinul na zem. Rychle jsem přecvakal ISO do polohy 25 000 v naději, že se mi podaří na těch 50 metrů něco zachytit. Samozřejmě do kvalitní fotky to má daleko. Ale jako zachycení myslím že skutečně výjimečné události to není úplně nejhorší.
Počet zobrazení
1007
Klíčová slova