I mravenečníka velkého jsme už viděli v Serra da Canastra, ale tady ho pozdní sluníčko zbarvilo docela jinak. Navíc k tomuto mravenečníkovi mám zase docela maličký příběh. Průvodce zase uviděl mravenečníka na vzdálenost, na kterou bych já nerozeznal…
více
I mravenečníka velkého jsme už viděli v Serra da Canastra, ale tady ho pozdní sluníčko zbarvilo docela jinak. Navíc k tomuto mravenečníkovi mám zase docela maličký příběh. Průvodce zase uviděl mravenečníka na vzdálenost, na kterou bych já nerozeznal ani slona. Vysoukali jsme se z auta a ze silnice jsme se snažili pořídit nějaké fotky. Nebyli jsme v národním parku a tak všechny pozemky kolem silnice byly lemovány ostnatým drátem, čili tabu. Náš průvodce - šoumen mi řekl, zda nechci zkusit zajít za plot, že tady se to prý tak nebere. Neváhal jsem ani minutu. Oba jsme se protáhli mezi ostnatými dráty a lehkým klusem jsme se blížili k dalšímu plotu blíž mravenečníkovi. Najednou, jako by se mravenečník propadl. Farmář tam totiž měl vyhloubenou poměrně velkou jámu jako napajedlo pro dobytek a mravenečník se sklouzl dolů napít. Šoumen se nabídl, že se pokusí mravenečníka lehce vyrušit a naznačit mu, že by měl zaběhnou ke mně. Pak velkým obloukem obešel napajedlo a nakoukl dolů. Za chvíli už mravenečník pelášil směrem ke mně. Dostal se celkem na dobrou vzdálenost, když mě však ucítil, ostře změnil směr. No a toto je výsledek naší spolupráce.